internetWEEK.cz menu TOPlist

České báje, záhady, pověsti a proroctví - 1.část

České báje, záhady, pověsti a proroctví - 1.část

Co je pravdy na pověsti o hoře Blaník? Zjevila se lidem skutečně Panna Marie u Čertova břemena?

České báje, záhady, pověsti a proroctví - 1.část

Čertovo břemeno

Jedná se o starohorní skalní buližníkový hřbet. Byly zde objeveny předměty z rozhraní střední a mladší doby bronzové a také zde byly objeveny slovanské hroby z 9. a 10. století. Na jihozápadním konci hřbetu nalezname pěkně udržovanou cihlovou kapličku zasvěcenou P. Marii. Na skále, pod kterou se kaplička nalézá, se údajně v 19. století hostinskému z Libákovic zjevila Panna Marie, když se pozdě v noci vracel domů a ten také tuto kapličku nechal vystavět. Jak už název napovídá k místu se také váže jedna typicky česká čertovská pověst. Tato pověst vypráví o poustevníkovi, který se usadil u léčivého pramene v místě dnešních Lázní Letiny a o čertech, kteří ho pokoušeli. Poustevník jim slíbil duši za to, že na místě pramene za jednu noc, dřív než budou ráno kohouti kokrhat, postaví mohutnou kapli z pořádného kamene, který přetrvá na věky. Když letěli s kamením kolem Libákovic, tak tam právě vypukl mohutný požár obyvatelé šli hasit a tento ruch probudil všechny Libákovické kohouty a ty se rozkokrhali a tak čerti veškeré kamení upustili do míst, kde dnes stojí Čertovo břemeno.

 

Blaničtí ritíři

Klasická a profláknutá česká legenda Armáda rytířů ukrytých v hoře Blaník do doby než zemi české bude nejhůře.

Každý zná píseň od Daniela Landy

"Řekni kde tak dlouho jsou,
pane kdy už vyjedou.
Otče proč tak dlouho spí,
jezdci blaničtí?
Matko popros už je čas
už se jeden na doraz.
Prosím Bože o zázrak,
než nám fakt ujede vlak.
Není lid a není král,
jenž by zemi zachoval.
A tak Čechy v sekáči
skoupí boháči.... Smile "

Pochopení podstaty je důležité. Ano toto je možná jen legenda, která má pozvednout morálku Českého lidu, ale ......co když? Co když bude ČR napadena zařechtají mrtví koně a blaničtí přijedou na pomoc? Bohužel tohle je jen slovíčkaření. Doufejme, že je pravdivé!

 

Proč ale Blaník?

Dříve, než se pokusíme nalézt krátkou a nevyčerpávající odpověď, podíváme se po celé zemi. Blaník totiž není jedinou posádkou. Armáda, která má tuto zemi zachránit, je dislokována na více než dvaceti dalších místech.

Kupříkladu v Hadí hoře u Blatné či v hoře Boubín na Šumavě. Nebo v kopci Svidník u Černovic, odkud prý vyjedou vojáci po stříbrných schodech. Další jihozápadní jednotka se skrývá v Královském kameni u Kašperských hor.

To v Křemži u Českého Krumlova ve vrchu Kluk se skrývá strážný duch tohoto kraje. Vypadá jako kluk, ale u nadpřirozených bytostí nelze hledět na podobu. I on se probudí až bude nejhůře a půjde pomoci. Aspoň se to v okolí vypráví. Nezletilý ochránce se prý zjevil rytíři Smilovi z Křemže.

U Domažlic v Chodově spí s určitostí vojsko jízdní, svědčí o tom hnojůvka z podzemních stájí, která v podobě žlutého potůčku z Chodova vytéká.

V Čisté u Svitav, kde k nějaké bitvě kdysi došlo, spí vojáci, o nichž legenda přímo hovoří jako o odloučeném útvaru blanickém – až bude zemi nejhůře, vyjedou svatováclavští rytíři a vyrazí ku Praze. Tam se spojí s blanickými. Čistečtí rytíři jsou mimochodem bezhlaví. Další svatováclavská jednotka spí v Kunětické hoře u Pardubic. Jednou ročně místní útvar pořádá Den otevřených dveří, kdy je možno si síně a stáje v hoře prohlédnout.

Nedaleko odtud, u Hradce Králové nad Libčany je kopec Pašát, o tom, co se vypráví o jeho nitru není třeba hovořit. Na Štědrý večer o půlnoci mívají vycházky rytíři nebeského vojska dislokovaného v Drábském lese u Vysokého Mýta. Tančící přízraky ovšem po několika minutách mizí zpět v podzemních kasárnách.

Severní hranice je zabezpečena vojskem vyspávajícím pod Házmburkem u Litoměřic,a také v Ralsku u Mimoně (velmi pikantní, vzpomeneme-li jaká vojska před časem v této oblasti sídlila ve skutečnosti.)

Moravu chrání divize ve vrchu Hostýně. Pochází prý z tatarských válek nebo ji udržuje Matka boží hostýnská. Jízdní jednotka vyspává i v Babí Hoře u Čejkovic. Polskou hranici hlídá jednotka ve vrchu Čantoryje, kdysi pověstného pohanskými modlami. Další skupinou je vojsko u Opavy, zakleté ve vrchu Hanuši nad řekou Moravicí.

Tento výčet není zdaleka úplný, jeho účelem je poukázat na mnoho jiných spících vojsk, která, mimochodem, mají snad v každé evropské zemi. Jirásek ve Starých pověstech českých píše, že pravděpodobně pochází tyto pověsti z Asie, odkud je přivezly křížové výpravy.

Tedy proč se stal Blaník nejznámějším?

O blanickém vojsku hovoří mnoho pověstí, nejen výše uvedená proroctví. A se svatováclavskou (Svatý Václav se stal velitelem až v osmnáctém století, přičemž pověst sama je mnohem starší) armádou se nepojí jen vyprávění o jejím zásahu. Existuje celá řada drobných historek, které legendu doplňují; o kováři, který jim koval koně, o návštěvách - samozřejmě celoročních - uvnitř hory, o občasných výjezdech, při nichž si jezdci i koně protahují ztuhlé svaly.

Na sklonku středověku byla pověst Blaníku tak silná, že k němu byly podnikány pouti, celou zemí se šířily zkazky o tamních zázracích. Ve svých kázáních proti Blaníku brojil i Jan Hus.

Jedna z původních legend vypráví o knížeti Stojmírovi, který pod Blaníkem se svými muži padl při jedné z kmenových válek. Mrtvá těla na bojišti nikdo nenašel, pročež bylo jasné, že byla ukryta v hoře. Tato pověst rostla a stala se nejspíš vzorem pro některé z již zmiňovaných vyprávění o jiných místech. Velkou roli hraje i Blaník sám, pro svou letitou pověst místa magického. A to ještě z dob nejen předkřesťanských, ale i předslovanských.

 

Pověst o blanických rytířích

Poslyšte poslední starou pověst a její proroctví, jež pověděl slepý mládenec králi Karlovi žehnané paměti.
Hle, Blaník hora v hávu tmavého lesa, jenž splývá jí od temene po všech bocích. Vážně, až zachmuřeně shlíží na krajinu od světa odlehlou, na její chlumy a pláně málo úrodné. Široko daleko je patrno jeho témě a v okolí často k němu pátravě vzhlížejí. Věštíc chmurami zahalené zlé povětří, promodrává-li se jasné, slibuje jistý a tvrdý čas.


Na temeni Blaníka zříš ve stínu buků, jedlí a smrků pradávné kamenné hradby, většinou sesuté. Mechem a křovím zarůstají, po dřevěném hradě, jehož chránily, není dnes ani památky.


Ale pod hradbami, v hoře samé dřímají ozbrojení rytíři, "svatováclavské vojsko", dřímají a čekají, až nastane den, kdy bude potřeba jejich pomoci, až budou do boje povoláni.


Pod skalnatým vrcholem Blaníku, ve východním svahu je skála v podobě lomeného oblouku. Tam je vchod do hory, tam také prýští pramen. Z něho napájejí blaničtí rytíři své koně, když za čas jednou za svitu měsíce vyjedou z hory na palouk mezi lesy pod horou. Za takové noci zaléhá do okolí temné dunění, ztlumený rachot bubnů i polnice hlas. K ránu zase rázem vše utichne, rytíři, koňstvo, vše zanikne ve skalní bráně a zmizí v tajemném lůně hory. Jen na palouce zůstává památka po nočním jízdeckém reji: přečetné stopy koňských kopyt.


Než do skalních sklepení, kde dřímá svatováclavské vojsko, vkročil již také nejeden člověk. Tak jednou dívka jakási žala pod Blaníkem trávu. Pojednou stanul před ní rytíř a vybídl ji, aby s ním šla poklidit v hoře. Dívka se nebála a šla. Brána do hory byla otevřena. Uzřela klenuté skalní síně, mohutné sloupy a na nich rozvěšenou zbraň. Hluboké ticho jako v kostele bylo po všech prostorách v tajemném žlutavém přísvitu. U stěn a žlabů stáli řadou osedlaní koně, za kamennými stoly v síni seděli rytíři, tváří na stůl sklonění. Spali, a koně stáli nehnutě; hlavou nepohodili, kopytem po půdě nehrábli ani ohonem nešvihli.


Dívka vešla, rozhlížela se, ale nikdo se ani nehnul. I začala zametati. Práce jí kvapem ubývalo a za chvilku všecko poklidila. Ani teď ji nikdo nezastavil, nikdo na ni nepromluvil, nikdo se nevzbudil. Jak přišla, tak vyšla, a když se dostala domů, ptali se jí, kde tak dlouho byla.


Divila se a pověděla, že přichází jako jindy tou chvíli. Užasla, když jí řekli, že touže chvílí naposled před rokem z trávy přišla, že byla celý rok pryč. I pověděla, kde se ocitla, a tu všichni srozuměli, proč jí rok plynul chvilkou. Třetího dne však byla dívka nebožkou.


Tak jako ji pozval si neznámý rytíř také kováře z Louňovic do hory, aby mu okoval koně. Kovář šel, a když dokoval, dali mu do pytle smetí, kteréž ze zlostí před horou vysypal. Doma se pak dověděl, že ho již oplakávali, poněvadž zmizel beze stopy a celý rok nebylo po něm ani potuchy.


I pověděl, co se s ním dělo, a když pak pytel přetřásal, vypadly z pytle tři dukáty. Teď teprv viděl, že chybil. Ihned běžel zpátky k blanické bráně, kde smetí vysypal. Ale nadarmo. Nebylo tam smetí ani dukátů. -
Tak také vypravují o pastýři, který hledal zbloudilou ovci a sám zabloudil do Blaníka, tak o mládenci, který si rovněž tak dlouho, rok, jako ten pastýř v hoře pobyl, aniž o tom měl zdání.


Ale tomu již dávno - Blaník uzamčen, vážně, až zachmuřeně shlíží na osamělou, od světa odlehlou krajinu, a jako by trud teskné dumy na něm a všude kol spočíval. Svatováclavské vojsko spí. Ještě není čas, aby vstalo. To bude ve chvíli největšího nebezpečenství, až se na naši vlast sesype tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní.


Tenkráte budou vidína znamení: uschnou vrcholy stromů v blanickém lese, na temeni hory se zazelená starý uschlý dub a pramen u skály se tak rozvodní, že se bystřicí dolů povalí. Tu pak se strhne veliká, krvavá bitva v krajině mezí Blaníkem a Načeradcem. Rybník Pustý, u něhož se starý uschlý strom před bitvou zazelená, naplní se potoky prolité krve. I bude pláč a veliké zkormoucení pro ten zoufalý boj, ale Čechové se proti silnějšímu nepříteli hrdinsky brániti budou. V rozhodnou chvíli se Blaník otevře, rytíři v plné zbroji vyhrnou se z hory a svatý Václav, jeda na bílém koni, je povede na pomoc Čechům.


Nepřítel náhlým strachem obklíčen a jako zmámen bude ku Praze prchat a tam pak bude hrozný ten boj dobojován. A bude tak zuřivý, že krev proudem poteče od Strahova až po kamenný Karlův most. Tu svatý Václav na bílém koni s korouhví v ruce Čechy povede a cizozemce a všechny nepřátele Českého království ze země vyžene. A svatý Prokop, opat sázavský s berlou, bude mu pomáhati.


Pak nastane svatý pokoj a země česká si odpočine. Mnoho Čechů sic za těch bojů zahyne, ale ti, kteří zůstanou, budou mužové celí. Poznajíce chyby svých předků i své, budou pevně státi a nepřítel jimi o zem neudeří.

 

Jádro pověstí o spícím vojsku svatého Václava pochází s největší pravděpodobností z keltských dob a souvisí s tradičním keltským pojetím některých hor jako sídla Aes Sidhe – mocnosti hory.  Co je na pověsti pravdy nejspíše ale nezjistíme dokud ten okamžit největší nouze nenadejde a proto i my musíme doufat, že v případě nouze největší, rytíři stateční skutečně přijedou, horu Blaník otevřou a na pomoc nám pojedou. Co si o blaničtích rytířích myslíte vy? Opravdu přijedou až bude ČR nejhůře a bude napadena ze všech čtyř stran?

 

Zdroj: vrstevnice.com

Další příspěvky autora: michelllin


Články ve stejných kategoriích:

české záhady   Čertovo břemeno   Pověsti   Záhady   Blaník   Hora Blaník   Proroctví   Jirásek   Staré pověsti české   Blaničtí   Blaničtí rytíři   Panna Marie   Z domova   Tajemná místa  


Kategorie Z domova

8 startupů, které nás v poslední době zaujaly8 startupů, které nás v poslední době zaujaly
S fenoménem startupů je spojeno v první řadě Silicon Valey. Ale i v České republice se zrodila řada skvělých nápadů, které mohou dobít svět.


Videa: Brno jak ho neznáteVidea: Brno jak ho neznáte
Podívejte se na tři zajímavá videa o Brně a jeho okolí.


Hiporehabilitace: Když koně pomáhají lidemHiporehabilitace: Když koně pomáhají lidem
Koně mohou postižené postavit na nohy. Nebo vrátit mezi lidi. Nebo Vám jen pomohou od bolesti zad a špatného držení těla...


Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.Exkurz do historie: Benešovy dekrety jsou minulost. Tečka.
Čeští politici mají stále dokola potřebu omlouvat se Německu za poválečný odsun. Připomeňme si, o co šlo, proč je to nesmysl a slovy prezidenta Beneše „vlastizrada“, před kterou varoval.


Mnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné děníMnislav Zelený u Drtinové: zajímavé názory na současné dění
Etnolog, antropolog, publicista a indián byl hostem u Daniely Drtinové. Udělejte si 23 minut času. Stojí to za to.


Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?Robotická revoluce a práce budoucnosti: Komu vezmou roboti místo? Co je a co není perspektivní zaměstnání?
Jestli je Vám dnes padesát, o práci se zřejmě bát nemusíte. Alespoň co se robotů týče. Ale přemýšlíte-li, co studovat, zbystřete. Řadu povolání již automatizace vymýtila. A ještě více jich čeká jistý ortel. Svět se mění…


Expert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médiiExpert odhaluje, jak by se rodiče měli vypořádat s digitálními médii
Technika jde neustále dopředu. Každá generace vyrůstá jinak, než ta předchozí. Již od vynálezu knihtisku. A vždy jsou slyšet hlasy, že je to špatně. Ale technologie dětem nezakazujte, zkuste jen dodržet několik zásad…


EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?EET: Pokladní systém do 5.000 Kč?
Pořízení pokladního systému pro EET stát dotuje slevou na dani z příjmu ve výši 5.000 Kč. Je to utopie nebo najdeme tak levný pokladní systém?


Slovenská slova, kterým mladí Češi nerozumíSlovenská slova, kterým mladí Češi nerozumí
K žádnému jinému národu světa nemáme blíže. Kus společné historie, kultura a chtělo by se říci i velmi podobný jazyk. Mladí Češi ale slovenštině obvykle nerozumí.


Automobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomikyAutomobilový průmysl: podporovaný strašák české ekonomiky
Automobily zaměstnávají 5% ekonomicky aktivních obyvatel. Tvoří však téměř čtvrtinu HDP s tržbami okolo 865 miliard korun. A stát nešetří dalšími pobídkami v tomto sektoru…




COPYRIGHT © B.I.B. - Beach Internet Business spol. s r.o.

PRG | CS | EU | Kopírování zakázáno!

Nepoužíváme cookies. Ale služby třetích stran ano (Google, Seznam, Facebook, TopList).
Pokud s tím nesouhlasíte, zakažte ukládání cookies ve svém prohlížeči!

internet week pozadí