Hubblův dalekohled oslavil narozeniny

 

Hubblův dalekohled oslavil narozeniny

Nemusíte se zajímat o astronomii, ale s jeho jménem a prací jste se zcela nepochybně setkali. Hubblův kosmický dalekohled se stal už za svého aktivního života legendou. Lidé hltají na internetu a dnes také v chytrých mobilních telefonech jeho snímky, astronomové se perou o pozorovací čas.

 

V době, kdy se Hubblův dalekohled vydával do vesmíru, existovalo ještě Československo a někde ve Fulneku se před pár týdny narodila tenistka Petra Kvitová.

 

Bylo to přesně 24. dubna 1990, když z Mysu Canaveral odstartoval raketoplán Discovery. O den později byl z nákladového prostoru kosmického korábu vypuštěn Hubblův dalekohled. Ten je pojmenován po Edwinu Hubbleovi, americkém astronomovi, který prokázal, že čím dál se galaxie od nás nacházejí, tím rychleji se vzdalují.

 

Jedním z hlavních úkolů Hubblova dalekohledu mělo být přesné určení tzv. Hubblovy konstanty, která popisuje rozpínání vesmíru a na základě jejíž znalosti dokážeme odhadnout stáří vesmíru. Hubblův teleskop se ale nakonec proslavil daleko vzrušujícími objevy a snímky jak z blízkého (planety, komety,...), tak vzdáleného vesmíru. Mimo jiné se mu podařilo pozorovat dopad komety Shoemaker-Levy 9 do atmosféry Jupiteru v roce 1994 nebo prozkoumat planety u cizích hvězd.

 

Vše ale nezačalo tak růžově. Po vypuštění se totiž ukázalo, že dalekohled nepracuje správně. Technici uspěchali jeho výrobu nebo spíše odbyli jeho testování. Hlavní zrcadlo dalekohledu bylo špatně vybroušeno. Fotografie se sice daly softwarově upravit, ale tím fakticky pozbylo smyslu pozorovat slabší objekty a právě kvůli nim byl dalekohled do vesmíru vyslán.

 

V roce 1993 proto proběhla první opravářská mise amerického raketoplánu. Astronauti provedli opravu Hubblova dalekohledu, který se tak mohl pustit do práce. Kosmický koráb se poté vstříc Hubblovu dalekohledu vydal ještě čtyřikrát. Postupně byly vyměněny téměř všechny jeho části od počítače, přes vědecké přístroje až po dvojici slunečních panelů.

 

Poslední servisní mise proběhla v květnu 2009 a prodloužila životnost Hubblova dalekohledu nejméně do příštího roku. Jeho další osud závisí zejména na gyroskopech – obřích setrvačnících, které udržují orientaci dalekohledu v kosmickém prostoru.

 

Jeho význam klesá, využití roste

Hubblův dalekohled má na rozdíl od svých pozemských kolegů jednu výhodu. Obíhá okolo Země ve výšce kolem 500 km a tak jeho pozorování neruší zemská atmosféra. Dalekohled pracuje v oblasti viditelného světla a blízkého infračerveného a ultrafialového záření.

 

Jenomže technika postoupila za dvě desetiletí výrazně kupředu a dnes zde máme obří dalekohledy v Chile, na Havaji a na Kanárských ostrovech, které mají zrcadlo o průměru až 10 metrů. Obří dalekohledy jsou vybaveny tzv. adaptivní optikou. Světlo (například hvězdy) se odrazí od hlavního zrcadla a je nasměrováno na sekundární zrcadlo. Toto sekundární zrcadlo je mnohokrát za sekundu mírně deformováno, čímž se vyruší vliv atmosféry na pozorování. Atmosféra je samozřejmě proměnlivá a proto se její aktuální stav neustále sleduje. Buď prostřednictvím jasné hvězdy nebo vytvořením umělé hvězdy ve výšce kolem 90 km za pomoci laserového paprsku.

 

Pro astronomy jsou proto dnes přínosné především kosmické dalekohledy, které pracují v těch částech spektra, jenž nejsou ze Země dostupné (gama záření, rentgenové záření, vzdálené ultrafialové, infračervené záření apod.).

 

Význam Hubblova dalekohledu proto klesá. Ne už ale tak jeho využití. Například v loňském roce vyprodukoval Hubblův dalekohled rekordních 786 odborných článků!

 

Nástupce

Za nástupce Hubblova dalekohledu je považován Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST). Ten bude výrazně větší než Hubblův teleskop a zaměří se výhradně na infračervenou astronomii.

 

JWST měl ale namále. Jeho stavba se postupně prodražovala, což rozhodně nekorespondovalo se škrty v rámci NASA. Někteří politici hodlali celý projekt smést ze stolu, ale nakonec se tak i na nátlak odborné veřejnosti nestalo. Podle aktuálních odhadů by měla stavba JWST vyjít na 8,7 miliard dolarů (160 miliard korun) a jeho start proběhnout v roce 2018.

 

Tipy:

fotografie z Hubblova dalekohledu: http://hubblesite.org/gallery/

 

Srovnání zrcadel Hubblova dalekohledu (vlevo) a JWST (vpravo)

 

Hubblův dalekohled. Credit: NASA, ESA

 

Pozůstatek po výbuchu supernovy na snímku z Hubblova dalekohledu. Credit: NASA, ESA

 

 

Hubblův dalekohled - 22 let v obrazech

Další příspěvky autora: exoplanety.cz

---

Články ve stejných kategoriích:

Astronomie   Věda   NASA   Vesmír