Analýza americké duše: Láme posedlost dolarem charakter Ameriky?

 

Analýza americké duše: Láme posedlost dolarem charakter Ameriky?

Co je to „kulturní komplex“?

Kulturní komplex je souhrn silných emocí, historických vzpomínek a chování, které se opakují v určité skupině lidí během určité doby. Znakem tohoto kulturního komplexu je to, co je iracionální a rebelské; ovládá kulturu rušivým způsobem, který jako by neměl příčinu.

 

V jedné své přednášce jste uvedl seznam sedmi amerických kulturních komplexů. Chcete jeden vybrat a vysvětlit jeho vliv?

Jeden z nich mi působí největší starosti, je to americký „money komplex“ – komplex peněz. Ať jde o politiku, sport nebo zdravotnictví, zasahuje do každého aspektu našich životů. V poslední době Nejvyšší soud musel rozhodnout, zda je možné nechat si patentovat gen a zda je možné ho považovat za zboží. Naštěstí soud rozhodl proti, ale je to příklad toho, že dokonce i samotný kód života je v nebezpečí, že bude koupen a prodán.

 

Je náš komplex peněz v konfliktu s našimi ideály a demokracií: jsme opravdu takoví?

Je těžké zjistit, zda americká posedlost penězi odpovídá americké historické zkušenosti v průběhu času nebo zda jde o úchylku. Ale někde cestou došlo k proměně ze zemědělské, agrární společnosti na průmyslovou společnost až k současné postindustriální společnosti. Americké začátky byly jiné. Nemyslím si, že konzumentství je Druhý, Třetí nebo Čtvrtý Dodatek (Ústavy USA)! Jedna z věcí, kterou jsem zjistil o Georgi Washingtonovi, byl jeho sklon žít „nezaujatě“. Určitě nebyl dokonalý, ale snažil se být nestranný, motivovaný spíše službou a povinností než svým vlastním materiálním nebo profesním ziskem. Zdá se, že se od tehdejší doby hodně vzdalujeme.

Dnes je mnohem více hodnocen princip vlastního zájmu. A vlastní zájem je zakořeněn v narcismu.

 

Jak souvisí narcismus s komplexem peněz?

Určité množství pozitivní sebeúcty je základem spokojeného života. Ale jestliže někomu chybí sebeúcta, právě peníze a možnost kupovat si věci zmírňují pocit vlastní ubohosti. Peníze také bývají ztotožňovány se společenským postavením, pokud lidé uvěří, že jsou to, co si mohou koupit za peníze.

 

Co kdyby Amerika seděla u vás jako váš pacient, jak byste diagnostikoval zdroj těchto symptomů narcismu a posedlosti penězi a konzumentstvím.

Jako psycholog, který pohlíží na zemi jako na pacienta, si myslím, že se příliš identifikujeme s výdobytky „kulturního ega“. S čím se neidentifikujeme, je to, co vytáhne nevědomí – náš smysl pro emocionální a spirituální bídu, odpojení od přírody, náš původ v jiných zemích, naše zranitelnost a prohry.

Takže kdybych měl Ameriku u sebe na gauči jako pacienta, zeptal bych se jí na tyto její potlačené části jejího já. Problém nastává, když americká zranitelná místa přicházejí do politické arény jako zástěrka chudoby, zdravotní péče, imigrace nebo jiné debaty, protože to rozděluje zemi a provokuje obranné reakce: Jdi někam jinam, když to takhle vidíš!

 

Stávají se peníze zdrojem bezpečí a emocionálního uspokojení, slouží k vyřazení jiných věcí?

Na kulturní úrovni peníze umožňují spoustu dobrých věcí, například růst obchodu a komunikace. Ale část, co souvisí s penězi, kterou zkoumáme, je ta, jak se naše kultura jako celek s tím nadměrně identifikovala. A kde se peníze staly náhražkou za osobní vztahy nebo respekt k přírodě, vzdělání a umění.

 

V centru amerického komplexu peněz je něco důležitého, co bylo v průběhu času zkresleno?

Mohli bychom spekulovat, že v jádru amerického komplexu peněz je myšlenka, že dobrý život je přirozené právo všech Američanů a že máme právo na život, na svobodu a na hledání štěstí: toto je demokracie. Vznikla jako překrásná vize lepšího života pro spoustu lidí, která byla později zkažena lidmi, kteří toužili vydělávat co nejvíc peněz co nejrychleji, jak jen to bylo možné.

 

Můžete popsat, jak by podle vás měl vypadat blahobytný život?

Můžeme se zamyslet nad lidmi, kterých si vážíme, a přitom se to netýká jejich peněz, ale osobních kvalit, které ztělesňují: může to být jejich velkorysost nebo zájem o druhé lidi; schopnost radovat se ze života; jejich kreativita či znalosti. Také myslím na staré lidi, kteří dobře žili a poučili se ze svých zkušeností, ztrát a proher stejně jako z úspěchů.

 

Napadá mne v té souvislosti Řek Zorba.

Měl smysl pro bujarost, která souvisí s plně prožitým životem. To je ten dobrý život: je to duch života, který není spojen pouze s penězi.

 

A ještě je tu Velký Gatsby F. Scotta Fitzgeralda, který byl nedávno zfilmován.

Gatsby má složitou povahu, hodně se snažil dostat na vrchol, dosáhnout bohatství a úspěchu – ale současně si je vědom, že tahle hra je o ničem. Jeho ironický charakter je perfektní „dopravní prostředek“ americké posedlosti penězi, což nám umožňuje se jí všimnout.

 

Gatsby zosobňuje nezbytný skepticismus vůči americké posedlosti penězi?

Trocha skepticismu a ironie je krokem k vědomí. Kulturní komplexy jsou všude – takže být v něm a současně mu nepropadnout je docela obtížné.

 

Patří k našim „psychologickým úkolům“ uvědomit si tento americký komplex peněz?

Podle mého názoru psychologické uvědomění si našich kulturních komplexů je součástí dobrého občanství: identifikovat komplexy, které řídí kolektivní duši, a potom je nějakým smysluplným způsobem vyjádřit je lepší než být jimi posedlý a nebýt si toho vědom.

Mluvit o penězích má z psychologického hlediska dvě stránky: osobní i kulturní. Jedná se o občanské téma zkoumající hodnotu peněz v jejich výchově – ať už lidé se narodili s nadbytkem peněz nebo s jejich nedostatkem – stejně jako jde o narůstající vědomí toho, čím nás kultura zaplavuje a potom rozlišování našeho vlastního vztahu k penězům. Není to zase tak úplně jednoduché.

 

Nepřehlédněte dále v magazínu internetWEEK.cz | Psychoanalytik zkoumá americkou zálibu ve zbraních >>>

 

Zdroj: http://www.huffingtonpost.com/pythia-peay/is-americas-money-complex_b_3450420.html

 

Další příspěvky autora: heartblue

---

Články ve stejných kategoriích:

Američané   Peníze   USA