Pevnost Zimbabwe

Pevnost Zimbabwe

Už celá staletí zůstává největší kamenná stavba Afriky na jih od Sahary záhadou pro historiky a archeology. Různí lidé ji ve snaze objasnit její původ spojují s tak impozantními postavami, jako byl král Šalomoun či královna ze Sáby. Zříceniny Velkého Zimbabwe si však své tajemství podržely dodnes.

Dlouho předtím, než se v Africe vil. století usadili arabští obchodníci, kvetla zde postupně ce­lá řada civilizací. V oblasti mezi řekami Zambezi a Limpopo bylo objeveno několik desítek zřícenin kamenných staveb. Nejpůsobivější mezi nimi zůstává Velké Zimbabwe, od něhož své jméno odvozuje novo­dobý africký stát (bývalá Jižní Rhodesie).Zimbabwe je poangličtělou podobou domorodého výrazu označujícího „kamenné domy". Zdejší zříceniny jsou skutečně zbytky kamenných staveb a pozoruhod­né na tom je, že z tohoto materiálu se přitom v Africe běžně nestaví. Komplex Velkého Zimbabwe je rozeset na více než 24 hektarech v nejvyšší části jednoho údo­lí. Místu vévodí takzvaná Velká ohrada, ohraničená ovál­nou vnější zdí o obvodu 250 metrů. Tři úzké otvory v ní umožňují přístup do vnitřního prostoru rozděleného dalšími kamennými zdmi, chodbami a síněmi.

Nejzajímavější prvek Velké ohrady představuje kuželovitá věž poblíž vnější zdi. Tento devět metrů vysoký válec s ob­vodem základny 17 metrů je skvělou ukázkou stavby na sucho (bez použití malty). Svým tvarem připomíná sýpky, jaké si stavějí zemědělci z místního kmene Soňa, protože je však zcela uzavřená, archeologové si marně lá­mou hlavu, čemu asi sloužila. Necelý kilometr na sever od Velké ohrady stojí na žulovém pahorku další komplex, známý jako Hradiště nebo Akropolis. I ten byl postaven na sucho. Úzká scho­diště, široká právě jen pro jednoho člověka, vedou do vnitřního prostoru, tvořeného radou malých ohrad a připomínajícího bludiště. V jedné z těchto vnitřních svatyní se našlo sedm mašíkových ptáků. Existuje před­poklad, že měli jistý náboženský význam; ptáka má dnes Zimbabwe ve státním znaku. První Evropané, kteří se o Velkém Zimbabwe dozvěděli, byli portugalští obchodníci, když do Afriky přišli v 16. století hledat zlato.

Roku 1552 vydal portugalský historik Joao de Barros knihu, v níž popisuje zdejší bohatá zlatá pole a velké budovy, jež prý místní obyvatelé zbudovali bez použití malty a jimž říkají simbaoe. Asi padesát let po něm psal o těchto budovách por­tugalský misionář Jolo dos Samos. Někteří Afričané prý věří, uvádí dos Santos, že tyto stavby jsou zřícené zlaté doly, které patřily královně ze Sáby nebo snad králi Šalamounovi. Dos Santos sám se domníval, že se jednalo o zlaté doly Ofír, z nichž podle bible Šalomounově zla­to pocházelo. Žádný Portugalec tehdy Velké Zimbabwe na vlastní oči nespatřil, o jeho existenci věděli z vyprávění afrických obchodníků. Ve shodě s dos Santosem nicméně soudili, že objevili biblickou zemi Ofír. Tato myšlenka se rozšířila do Evropy a zůstala zde zachována v národ­ních literaturách. Kamenné zříceniny Ofíru se později bez úspěchu pokusili najít Holanďané, kteří se v jižní Africe usadili v polovině 17. století.

Roku 1867 navštívil Velké Zimbabwe německý geolog Karl Mauch, podrobně toto místo popsal a prohlásil je za zříceniny paláce královny ze Sáby. Roku 1905 jeho názor ostře odmítl britský archeolog David Randall-Mac-Iver a začal s archeologickým výzkumem Velké ohrady a Akropole. Vyslovil domněnku, že komplex ani v nej­menším nepochází ze starověku, ale že vznikl mezi 11. a 15. stoletím n. 1. Jeho názor potvrdily následné arche­ologické práce, které také prokázaly, že toto místo bylo trvale osídleno od 3. století n. 1. Většina odborníků se shoduje, že Velké Zimbabwe je africké svým původem a rozvržením, nedovedou však vysvětlit, proč je vystavěli z kamene, a ne z tradičních materiálů, jako je dřevo a hlína. Blízké zasuté doly (od­kud se získávaly vzácné kovy) naznačují, že toto místo bylo střediskem nějaké africké kultury založené na těž­bě kovů a ta v 15. století zanikla. Britský archeolog Ro-ger Summers, který místní doly zkoumal v roce 1958, došel k závěru, že se zde používalo týchž těžebních me­tod jako v kólárské oblasti v Indii, a vyslovil předpoklad, že tento indický vliv ve Velkém Zimbabwe působil. Řemeslné výrobky pocházející z oblasti Arábie a Persie, jež se tu našly, skutečně dokazují, že Velké Zimbabwe udr­žovalo styky s okolním světem a čile s ním obchodova­lo.

Podle některých historiků bylo Zimbabwe v 9. stole­tí centrem obchodu s otroky: dopravovali se prý odtud Afričané do arabských zemí. Některé skutečnosti o Velkém Zimbabwe lze pova­žovat za prokázané, vcelku však zůstávají jen jednotli­vými díly skládačky, která zdaleka není hotova. Záhadou zůstává totožnost lidí, kteří tyto velkolepé budovy po­stavili, a málo je známo o tom, proč je kdysi opustili. Bez písemných dokladů se skutečné důkazy získávají těžko. A tak tu na návrší dál stojí majestátní kamenné ruiny, poslední svědectví o jedné civilizaci ztracené v čase.

Zdroj: tajemstvi.mysteria.cz

Další příspěvky autora: michelllin

Články ve stejných kategoriích:

Zimbabwe   Zambezi   Limpopo   Stavba Afriky   Afrika   Záhada   Afričané   Zříceniny   Zříceniny Velkého Zimbabwe   Ze zahraničí